Metodika KKS

Předně existuje Obecná metodika KKS od společnosti VGB PowerTech e.V. Essen, která značení KKS spravuje. Objednat si jí můžete v německém originálu zde. Tuto metodiku vlastníme a jedná se o definování různých způsobů vytváření značení KKS. V těchto dokumentech jsou v podstatě popsány všechny možné způsoby, které může projektant při vytváření značení KKS zvolit, různé způsoby zápisu, různé způsoby číslování řad, různé způsoby vytváření lokalizace atd. Tato metodika je použitelná pro vytváření značení KKS pouze tehdy, pokud zákazník požaduje značení KKS, ale nemá žádný svůj vlastní předpis, jak si přeje, aby zhotovitelé značení KKS vytvářeli - žádné Závazné kódy, žádný předpis pro formát zápisu čísel kabelů atd. Projektant si tedy může vybrat z této Obecné metodiky KKS, jaký způsob zápisu mu vyhovuje, jaké číslování potrubních tras mu vyhovuje atd. V takovém případě se ale stává, že co projektant, to jiné výstupy - všechny dle "Metodiky KKS", ale každý zvolí jiný způsob číslování. Proto dále existují Metodiky KKS upřesňující konkrétní požadavky na značení dle představ vlastníka (provozovatele) určitého zařízení - viz následující bod.

Dále pak tedy existují konkrétní Metodiky KKS pro konkrétní závody (např. ČEZ, a.s.), které zužují obecná pravidla definovaná v Obecné metodice KKS na konkrétní pravidla, konkrétní způsoby zápisu, dle představy vlastníka (provozovatele) toho kterého zařízení. Obecná metodika KKS např. definuje, že značení hlavního silového jištění má být “-Fnn”, konkrétní metodika KKS pak např. v části “závazné kódy” uvádí, že hlavní silové jištění musí být vždy “-F01” a tedy že nemůže být “-F02”, protože to je již jištění ovládací fáze. Obecná metodika KKS popisuje 4 možné druhy zápisu čísla kabelů. Konkrétní metodika KKS popisuje, že pro zařízení této výrobny se použije zápis “HNAnnnn, kde první “n” určuje napěťovou úroveň kabelu podle přiložené tabulka. Obecná metodika KKS popisuje více způsobů zápisu lokalizace zařízení “na stavbě”, konkrétní metodika KKS volí způsob zápisu např. “+UHA10 R001”. Taktových příkladů by zde mohlo být uvedeno velké množství. Postupem času tedy vznikaly metodiky např.: “Metodika KKS pro zařízení ČEZ, a.s.”, “Metodika KKS Alpiq Generation (CZ), s.r.o”, “Metodika KKS SAKO Brno, a.s.”, “Metodika KKS Ško-Energo, s.r.o.” atd. atd. Vzhledem k tomu, že jsme v naší republice byli první, kdo se značením KKS zabýval, byli jsme u vzniku, nebo jsme přímo autorem, většiny těchto konkrétních metodik KKS. Potřebujete-li takovou metodiku KKS zhotovit, můžete se na naší společnost P.V.Energoservis, s.r.o. kdykoliv obrátit.

Díl 1 je základní součástí každé Metodiky KKS. Popisuje jednotlivé druhy označování a uvádí konkrétní návody, jak určitý druh označování určitého zařízení vytvářet.

Díl 2 předepisuje závazné kódy KKS tak, aby se na opakující se zařízení v jedné výrobně, nebo v rámci více výroben určitého vlastníka - provozovatele - určitého zařízení použil stejný kód KKS (ne ve smyslu duplicity celého kódu KKS). Např. v tomto dílu Metodiky KKS se píše, že ruční armatury budou na druhém stupni značení AA500 až AA599, elektroarmatury AA001 až AA099. Dále např,, že Hlavní silové jištění bude vždy -F01 a že Vedení od snímače (nezaměňovat s kabelem) bude -W91 (u všech snímačů) atd.

Díl 3 obsahuje pokyny pro generálního dodavatele, jak postupovat z pohledu značení KKS na začátku projektu, jak koordinovat tvorbu značení KKS v průběhu projektových prací a definuje formát a obsah předávaných dat - databází KKS v rámci projektu, ale i ke vztahu k vlastníkovi (provozovateli) zařízení.

Díl 4 obsahuje konkrétní příklady - konkrétní výkresové ukázky, jak mají vypadat výsledné označené výkresy v kódu KKS. Jsou zde ukázky výkresů různých typů a různých profesí.

Díl 5 je jakási nadstavba - rozšíření využití kódů KKS v dokumentaci. Popisuje, jak má dokumentace vypadat z pohledu technického kreslení v CAD systémech, jaké bloky dle jakých norem mají být použity a přesně definuje způsob zápisu kódů KKS v dokumentaci tak, aby tato dokumentace mohla být strojově zpracovávána pro zajištění souladu značení v dokumentaci se značením v předávaných databázích kódů KKS, zajištění tzv. výskytu KKS v dokumentech, zajištění kontrol odkazových prvků mezi výkresy atd.

Díl 6 definuje šablony pro výrobu všech možných popisných štítků pro různá zařízení různé velikosti, definuje způsob popisování měření, pohonů, kabelů, stavebních objektů, výzbroje rozváděčů atd. Fyzický popis zařízení "na místě" je nedílnou součástí procesu zavádění kódů KKS. Pozn. - vytváří-li se značení KKS tzv. "stávajících stavů", obvykle se přeznačování "na místě" hned neprovádí. K tomu dochází až v případě velkých rekonstrukcí, výměn DCS atd.